Galvanické pokovování mědí - krok za krokem..


V současné době už málokdo věří na zázraky, ale ony se dějí. Právě galvanoplastika je pro mnohé z nás opravdovým zázrakem. Pokaždé, když pozoruji, jak živé listy získávají nesmrtelnost v měděném hávu, prožívám chvíle opravdového nadšení. Už několik let pomáhám této čarovné přeměně a nyní se i s vámi chci podělit o to, co se děje v zákulisí magického procesu. Následující text je spíše náhled do tajů galvanoplastiky a na to, co všechno umí. Ale pokud Vás tato technika zaujala, můžete koupit podrobný výrobní MANUÁL VÝROBA POMĚDĚNÉHO ŠPERKU nebo absolvovat jeden z mích KURZU GALVANOPLASTIKY.

 
Galvanoplastiku objevil německo-ruský učenec Moritz Hermann Jacobi již v roce 1836. Český název „galvanoplastika“ pochází z ruského jazyka a má vztah k původním aplikacím elektroformování (z anglického „electroforming“) v oblasti výtvarného umění. Nemá však nic společného s plasty, k čemuž český název svádí.
 
Zjednodušeně řečeno, galvanoplastika je vytváření kovového povlaku s využitím elektrolýzy. Pomocí galvanoplastiky lze v podstatě pokovit cokoliv.
 
Já pokovuji nejrůznější rostliny, jejich květy, listy, plody…

full_r8v18t6bhw.jpg  full_a3vsok8f2d.jpg   full_s86dsp8z2n.jpg
 
Lidé mají někdy zajímavé představy o tom, jak se rostliny pokovují. Nejčastěji se domnívají, že lístky a květy polévám rozžhaveným tekutým kovem. Podle názoru jiných stříkám na rostlinný povrch měděný prášek. Ano, něco stříkáme, měď to není, ale později se to v měď promění.
 
Tak jdeme na to! Ukážeme si, jak skutečně probíhá ten záhadný proces pokovení.
 
První etapa je ta nejtemnější z celého procesu. Nanesením grafitu se vše stane černým a pochmurným, avšak dosáhneme elektrické vodivosti. Grafit – to je to, co spouští alchymistický proces. Vytvoří vrstvu, díky které povrchy získají schopnost vázat na sebe měď. Je možné použít i bronzový prášek či jiné vodivé materiály, ale já se uchyluji ke grafitové černé magii.

35.jpg 12a.jpg
 
Elektrolyt je druhým důležitým účastníkem procesu pokovování, z něho se narodí měď. Správně vyrobený elektrolyt je ideálním prostředím pro pohyb iontů mědi. Měď se do roztoku uvolňuje z ponořených měděných destiček a pak putuje k předmětu vybranému k pokovení. Výroba elektrolytu je podobná vaření lektvaru; ingredience se do něho přidávají postupně podle tajného receptu.
 
Základem mého lektvaru je mrtvá (destilovaná) voda, hrstka modré skalice a kapka kyseliny. Tyto komponenty dodávají tekutině ostrost a jedovatost, musíme být opatrní při jejím použití a uchovávání.

11a.jpg  28a.jpg  49a.jpg  

Na kvalitě a složení elektrolytu závisí, jak matová nebo lesklá bude měď, jak plastický či křehký bude šperk.

1610294964109.jpg  IMG_20180504_104249.jpg  1610359450461.jpg
 
Nic by se ovšem nedělo bez přítomnosti elektrického proudu. Právě ten způsobuje nanášení mědi na grafitem pokrytý pokovovaný předmět.
 
Rychlost a kvalita oměďování závisí na síle elektrického proudu. Silný proud může šperk seškvařit a zdeformovat nebo na něm vytvořit nepřirozené struktury ve tvaru korálkových výběžků a proužků (někdy velmi dekorativních). Při působení slabého proudu je pokovení nerovnoměrné a předmět je pak příliš křehký. Elektrický obvod je třetí součástí galvanizačního procesu.

52.jpg 1200_15sybk5zhb.jpg 
 
K úplnému pokrytí mědí dojde za několik hodin, ale někdy trvá správné pokovení i týden. Občas se stává, že se pokovení nedaří, a pak dílo doprovází tiché klení a hlasité pronášení čarodějných zaklínadel. Ale o nezdarech se už nebudu dále zmiňovat, jsou samozřejmostí při jakékoliv tvůrčí práci. Při troše trpělivosti nakonec vytvořím krásu nasycenou sílou mědi.
 
Měděný kabátek kopíruje i nejjemnější povrchové struktury, to vypadá fantasticky a zároveň realisticky.
 
Po ukončení pokovovacího procesu ovšem práce na šperku zdaleka nekončí. V téhle fázi si vezmeme na pomoc kouzelnou hůlku – brusku s všemožnými nástavci, kterou dovedeme šperk k dokonalému vzhledu. Brousíme a leštíme matnou měď až do zrcadlového lesku.
 
DSC_0028.JPG 1200_t2wog55qs9.jpg 26.jpg
 
Vzápětí začínají hrátky s patinováním, voskováním a glazurou. Míchám barvy, experimentuji a překrývám vrstvy. A to je to pravé kouzlení! Výsledek je téměř vždy nepředvídatelný. Pod rukama probíhající chemické reakce jsou těžko kontrolovatelné a dávají nám prostor k nekonečnému tvoření.
 
Můžné čekat roky a získáme přírodní patinu – měděnku. Ale můžete i sami vykouzlit podobnou patinu nebo ji i jednoduše koupíte.
 
DSC_0049.jpg DSC_0004.jpg DSC_0014.jpg
 
Moje oblíbená duhová patina, velmi pestrá a barevná, kterou vytváříme speciálním způsobem za vysokého elektrického napětí. Podrobný návod držím v tajnosti a prozradíme pouze svým učeníkům. :)
 
1200_fvm8qgie3t.jpg 1654a.jpg 1656.jpg
 
Měděné výtvory můžu spojit se sklem, cínem nebo kamínky pomocí technik měkkého nebo tvrdého pájení. Zkrátka, popusťme uzdu naší fantazii a tvořme dál...